Zaslepení stěžovatelé
Někteří lidi jsou zvláštní. Čím? Nu, nejraději mluví jen o sobě a asi si vůbec neuvědomují, že tím všechny okolo nudí. Obzvlášť odstrašující případy jsou ty, které hovoří jen o svých problémech a omílají to samé dokola. Vy je moc nezajímáte, sloužítejen jako jakási studna, do které to všechno nahážou a ona to musí poslušně spolykat. Bez keců.
Nějaký čas to člověka baví, ale potom to omrzí a začne lézt na nervy, navíc, když se ten stěžovatel nikam nehne, ba co víc, očekává, že na ty pesimistické stěžovatelské depresoidní řeči nějakou holku uloví.
A když neuloví, spadá do ještě hlubších depresí, které si potom vybíjí na všech svých studnách. Několik už se jich raději dobrovolně uzavřelo, jiné si zavřel sám, protože přestaly splňovat požadavky na studnu ( začaly se bránit ).
Nikoho moc dlouho nebaví poslouchat člověka, který stále mluví o sobě, o tom, co ho trápí ( pořád to samé už roky) a o tom, proč je to a tamto nahovno a pak chce imaginární radu, kterou stejně neposlechne... tudíž ztrácí smysl se s takovými lidmi bavit.
Jsou holky, které to nedokážou říct narovinu, a ti zaslepení stěžovatelé zase nedokážou rozpoznat, co je výmluva a co fakt. Nebo spíš si ten fakt nechtějí přiznat.
Ono, to je taková věčná naděje, u které se pořád jen doufá a doufá a chytá se každého stéblíčka, byť bezvýznamného. Ale je lepší pro všechny zúčastněné, když je nadějím učiněna přítrž. někteří měli štěstí jako já a byli od objektu své naděje násilně odtrženi, jiní by se měli odtrhnout sami, protože je to jako jed, který člověka ničí a vysává.
On to neví? Nebo ví, ale dobrovolně chcípá?¨
P.S.: jo, to je pro tebe a o tobě